Král Lávra

Období II.

Česká a světová literatura 19. století

Karel Havlíček Borovský

Realismus · Nár. obrození Satirická poema · Lyrickoepická

O autorovi

Karel Havlíček Borovský (1821–1856), český básník, novinář, politik a satirik. Příslušník 2. generace národních buditelů, považovaný za zakladatele moderní české žurnalistiky a literární kritiky. Narozen v Borové (odtud přídomek „Borovský"). Gymnázium v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě → filozofie v Praze → vstup a odchod z kněžského semináře (kritika církve) → cesta do Ruska jako vychovatel, po návratu změna proruského názoru → od r. 1846 redaktorem Pražských novin → r. 1848 založil Národní noviny (1. ryze český deník) → podíl na Všeslovanském sjezdu → po potlačení revoluce uvězněn, zvolen poslancem → imunita, propuštění → r. 1850 zákaz Národních novin → Kutná Hora, časopis Slovan → r. 1851 deportován do alpského Brixenu → r. 1855 se dozvěděl o smrti manželky → zemřel r. 1856 na tuberkulózu; pohřbu se zúčastnili Němcová, Palacký i Erben. Zajímavost: zasadil se o vznik názvů Václavské a Karlovo náměstí.

Literární směr & kontext

Doznívající národní obrození / Realismus. Dílo vzniklo v pol. 50. let 19. stol. za autorova exilu v Brixenu – knižně vydáno až r. 1870 (posmrtně). Pro očividnou kritiku habsburské monarchie bylo cenzurováno. Bachův absolutismus (represe po revoluci 1848) – Havlíček bojoval perem za svobodu slova a národní práva. Satira jako hlavní zbraň.

Autoři stejné doby

Josef Kajetán Tyl · Karel Jaromír Erben · Jan Neruda · Vítězslav Hálek

Vlivy na dílo

Irská a řecká mytologie (pověst o králi Midasovi, jemuž Apollón přičaroval oslí uši). České národní obrození. Absolutistický habsburský režim jako terč satiry. Na další autorovu tvorbu: příklon k Rusku → pozdější změna názoru; Ján Kollár; roční pobyt v Rusku; odpor k habsburskému státnímu aparátu.

Další díla autora

Tyrolské elegie · Křest sv. Vladimíra · Epigramy · Obrazy z Rus · Epištoly kutnohorské (kritika církve) · Obrazy z Rus (cestopis, jedna z prvních objektivních studií o Rusku) · Tyrolské elegie (humorný satirický popis vyhnanství v Brixenu) · Křest sv. Vladimíra (kritika ruského cara a habsburské monarchie) · Epigramy (krátké satirické a parodické skladby). LITERÁRNÍ KRITIKA: Kapitola o kritice (hodnocení českých autorů), O literatuře (soubor článků z časopisů)

Literární druh & žánr

Lyrickoepická poema – satirická alegorická báseň (poezie i epika). Text je složen do strof, každá strofa obsahuje 7 veršů; rým nepravidelný. Inspirováno irskou lidovou pověstí o králi s oslíma ušima (a řeckou pověstí o králi Midasovi).

Časoprostor

Irsko – irský královský dvůr. Havlíček zvolil irské prostředí jako masku k obejití cenzury. Přeneseně lze jako prostor děje chápat i Čechy (autor nepřímo kritizuje rakousko-uherského císaře, navíc v díle vystupují čeští hudebníci). Čas není blíže upřesněn – pohádkový.

Vypravěč

Er-forma – vypravěčem (lyrickým subjektem) je sám autor, vnější nezávislý pozorovatel děje. Vypravěč je ironický, místy přímo hovoří ke čtenáři. Místy přímá řeč a monology postav.

Kompozice

Postup vyprávění převážně chronologický (děj časově navazuje). Strofy po 7 verších, rým nepravidelný.

Postavy

Postava	Charakteristika
Král Lávra	Oblíbený irský král, považován za hodného; kvůli oslím uším má sklon ke krutosti (nechává popravovat holiče)
Kukulín	Mladý a nezkušený holič vylosovaný ostříhat krále; trápí ho tíha tajemství, které nesmí prozradit
Kukulínova matka	Vdova; vroucně prosí krále o milost pro syna – tím mu zachrání život
Červíček	Český muzikant, basista; cestou ke králi ztratí kolík od basy a nahradí ho proutkem z vrby – ta pak prozradí tajemství

Děj

Irský král Lávra se nechává každoročně stříhat holičem – a poté ho nechává popravit, aby tajemství jeho oslích uší nevyšlo najevo. Holiči každý rok táhnou los. Jednoho roku padne los na mladého Kukulína. Poté, co krále ostříhá a kati ho vedou na šibenici, přiběhne jeho matka a vroucně prosí o královu milost. Král se zastydí za její slova a Kukulína ušetří – pod podmínkou, že tajemství navždy zachová a zůstane jeho stálým holičem. Kukulína však tajemství tíží. Matka mu poradí, aby vyhledal poustevníka; ten mu poví, ať vše pošeptá staré vrbě u potoka. Kukulín se vrbě svěří a uleví se mu. Po čase pozve král na bál české muzikanty. Muzikant Červíček cestou ztratí kolíček od basy a nahradí ho proutkem z té samé vrby. Jakmile na bále začnou hrát, basa začne burácet: „Král Lávra má oslí uši!" Celý dvůr se tak dozví tajemství. Lid si na královy uši záhy zvykne a Kukulín zůstane jeho holičem navždy.

Téma díla

Politická provokace a nepřímá kritika habsburské monarchie – upozornění na potlačování svobody a na krutost panovníka, kvůli jehož egu a hlouposti musejí umírat nevinní lidé. Pravdu nelze navždy utajit.

Motivy

tajemstvínespravedlnostmockrutostnevinnoststrachsvoboda slovahumor

Stylistická charakteristika

Text spíše jednoduchý (kratší, jednoduché věty a verše), místy přímá řeč („Král Lávra má dlouhé oslí uši, král je ušatec!"), někdy v podobě monologu postav (např. krále). Pohádkové motivy a nadpřirozené prvky (např. lidské vlastnosti vrby). Prostý, ale trefný humor.

Jazykové prostředky

Lidový, prostý a poměrně zastaralý jazyk – četné archaismy (bál [ples], hudci [lidoví muzikanti], kvas [oslava], baldachýn [závěs nad lůžkem]). Konkrétní figury a tropy: anafora („Král Lávra má dlouhé oslí uši, král je ušatec!"), personifikace (basa řve), přirovnání (bledý jako stín), hyperbola (na věčné časy, po všechny časy), epiteton konstans (dlouhé uši, silný kvap, velká škoda). Ironie a sarkasmus. Strofy po 7 verších, nepravidelný rým. Místy přímá řeč a monology postav. Alegorický jazyk (oslí uši = hloupost/tyranie).

Zasazení do kontextu díla

Vzniklo v pol. 50. let 19. stol. za internace v Brixenu, knižně vydáno posmrtně r. 1870. Inspirováno irskou a řeckou mytologií (pověst o králi Midasovi, jemuž bůh Apollón přičaroval oslí uši). Havlíček použil irské prostředí jako cenzurou „bezpečnou" maskovací vrstvu pro kritiku Františka Josefa I. a habsburského absolutismu. Dílo položilo základy české politické satiry. Zfilmováno 1950 (animovaný/loutkový film, režie Karel Zeman).

Společensko-historický kontext

Revoluce ve většině evropských měst (1848). Všeslovanský sjezd v Praze → povstání potlačeno. František Josef I. se stává rakouským císařem (1848). České území pod nadvládou habsburské monarchie. Bachův absolutismus – přísná cenzura, tajná policie, udávání a represe. Havlíčkova deportace do Brixenu jako přímý důsledek jeho novinářské činnosti.

Kontext světové literatury

V kontextu doznívajícího národního obrození tvoří tzv. 2. generace národních buditelů (K. H. Borovský, Němcová, Jungmann). Aktuální jsou realismus (Němcová – Babička, Neruda – Arabesky, Flaubert – Paní Bovaryová) a doznívající romantismus (Erben – Kytice). Vzniká tzv. venkovská próza (Karolína Světlá). Po r. 1858 nastupují Májovci, které postupně nahrazují lumírovci. Ve Francii navazuje na realismus naturalismus. Romantická poezie: Vítězslav Hálek (Večerní písně).

Kontext dalších druhů umění

HUDBA: romantismus – Bedřich Smetana. MALBA: romantismus – Josef Mánes; realismus – Jaroslav Čermák. ARCHITEKTURA: novogotika.

Dobové vnímání & kritika

Čtenářsky bylo dílo oblíbené již v době vzniku – svědčí o tom mimo jiné zfilmování r. 1950. Literární kritika byla ovlivněna kontroverzností díla a jeho zákazem ze strany státních orgánů. Kritika a ironizace státní moci je nadčasové téma, i když jisté zastaralé prvky (prostředí královského dvora) jsou patrné; jednoduchý jazyk aktuálnosti zpracování svědčí, řada archaismů má opačný efekt.

Srovnání s jiným dílem

K. H. Borovský – Křest sv. Vladimíra: jiné autorovo dílo, taktéž inspirované mytologií (tentokrát slovanskou); místy až vulgární kritika a ironizace ruského cara, potažmo habsburské monarchie.

Ukázka z díla

Táhli hudci k bálu, až pan Červíček
silným kvapem ztratil
z basy kolíček,
a když přišli k viklovskému brodu,
zpozoroval tu svou velkou škodu
na stoku dvou řek.

Způsobil tam s basou
králi čistou věc,
jak na bále pustil
po strunách smyčec,
tu řve basa, až všechno přehluší:
„Král Lávra má dlouhé oslí uši, král je ušatec!" …