Období III.
Světová literatura 20. a 21. století
11
O myších a lidech
Realismus · 20. stol.
Novela · Epika
O autorovi
John Steinbeck (1902–1968), slavný americký spisovatel, prozaik a novinář. Nositel Pulitzerovy ceny (1940) a Nobelovy ceny za literaturu (1962). Představitel americké sociální kritiky, někdy řazený i k tzv. ztracené generaci. Narozen r. 1902 v Kalifornii do rodiny irsko-německých přistěhovalců → v mládí práce s námezdními dělníky na plantážích cukrové řepy → SŠ v rodném městě Salinas → v letech 1919–1925 studium na Stanfordské univerzitě (historie a literatura) → novinářem v New Yorku + začátek lit. tvorby → r. 1930 poprvé ženatý → po r. 1935 (vydání Pláně Tortilla) si postavil letní ranč v Kalifornii → za Hrozny hněvu (1939) Pulitzerova cena (1940) → za 2. sv. války válečný zpravodaj pro New York Times (i v Evropě), několik zranění → po válce práce ve filmovém průmyslu (scénář Hitchcockova filmu Záchranný člun) → r. 1947 navštívil SSSR → r. 1962 Nobelova cena → r. 1966 navštívil Tel Aviv → zemřel před Vánoci r. 1968. Zajímavosti: byl celkem třikrát ženatý; stále existuje rodinná farma Großsteinbeck v Německu; během 2. sv. války doprovázel zpravodajsku skupinu hollywoodského herce Douglase Fairbankse jr.; nadšeně se zajímal o biologii (tento koníček mu byl vytýkán literárními kritiky).
Literární směr & kontext
Světová meziválečná próza / Společenská kritika. Vydáno r. 1937 – jedno z prvních úspěšnějších autorových děl. Autor sám o sobě někdy bývá řazen k tzv. ztracené generaci.
Autoři stejné doby
Ernest Hemingway (Komu zvoní hrana) · Erich Maria Remarque (Tři kamarádi) · Sinclair Lewis (Anna Vickersová) · Michael Gold (Židé bez peněz) · J. R. R. Tolkien (Hobit) · George Orwell (Barmské dny) · Jean-Paul Sartre (Nevolnost) · Antoine de Saint-Exupéry (Noční let) · Karel Čapek (Válka s mloky, Bílá nemoc) · Ivan Olbracht (Golet v údolí)
Vlivy na dílo
Osobní zážitky z práce na plantážích cukrové řepy. Velká hospodářská krize. Rodné město Salinas. Záliba v kalifornské přírodě. Názvem novely se autor inspiroval u básně Roberta Burnse Polní myšce. Na další tvorbu: 2. sv. válka a osobní účast v ní; bible; cestování po Rusku; biologie; Mark Twain.
Další díla autora
Kalich zlata (1929; románová prvotina) · Pláň Tortilla (1935; o kalifornských Mexičanech, kteří přijdou o svou půdu) · Hrozny hněvu (1939; o námezdních dělnících, vyhnaných z půdy na kalifornské plantáže; Pulitzerova cena 1940) · Měsíc zapadá (1942; o protinacistickém odboji v Norsku) · Na plechárně (1945; první poválečné dílo) · Na východ od ráje (1952; románová sága o 3 generacích rodiny Trasků, inspirovaná biblickým mýtem o Kainovi a Ábelovi) · Ryzáček (1949; novela o dospívajícím chlapci Jodym) · Nebeské pastviny (1932; o myšlence „amerického snu") · Údolí bez konce (1938) · Ruský deník (cestopis z cest po SSSR) · Toulky s Charleym (humorné cestování po USA) · Svrhněte bomby (reportáže z bojišť 2. sv. války)
Literární druh & žánr
Epika – sociální novela (próza). Novela = próza kratšího rozsahu; zaměřuje se na jeden jasný příběh; typická je závěrečná pointa.
Časoprostor
Americký jih, konkrétně údolí Salinas v Kalifornii (USA). 30. léta 20. stol. (autorova současnost).
Vypravěč
Er-forma – samotný autor jako vnější pozorovatel děje. Hodně dialogů i přímé řeči postav; časté prolínání s řečí vypravěče („Tak tedy", začal George, „budem mít hezky velkou zelinářskou zahradu…").
Kompozice
Dílo rozděleno na 6 nepojmenovaných kapitol. Vyprávění je chronologické (děj má běžnou časovou návaznost).
Postavy
| Postava | Charakteristika |
|---|---|
| George Milton | Obětavě se stará o zaostalého Lennieho, kterého má velice rád; je pro něj ochoten udělat cokoli; v závěru ho čeká nejtěžší rozhodnutí |
| Lennie Small | Velký, silný, ale neohrabaný a mentálně zaostalý; neumí kontrolovat svou sílu; George ve všem poslouchá a bezmezně mu věří; rád hladí hebké věci (štěňátka, myši), které ale kvůli síle většinou neúmyslně rozmáčkne |
| Candy | Invalida; má oba hlapce rád a chce jim pomoci se snem o hospodářství |
| Pan Curley | Majitel ranče |
| Paní Curleyová | Hezká a vyzývavá žena; svého manžela nemiluje; líbí se jí živelný Lennie, kterého provokuje a svádí |
| Curley | Syn manželů Curleyových; provokuje Lennieho |
Děj
George Milton a Lennie Small jsou dobří kamarádi, kteří chodí za prací od jednoho ranče k druhému. Mají sen, že si za vydělané peníze koupí vlastní hospodářství, kde se Lennie bude starat o králíky. Lennie je však mentálně zaostalý hromotluk, který poslouchá George na slovo a bezmezně mu věří.
Na ranči se setkávají s invalidou Candym, který chce s chlapci založit vlastní hospodářství – jejich sen tak získává reálné obrysy. Syn majitele ranče (Curley) Lennieho provokuje; ten mu v souboji nechtěně zlomí ruku. Lennie se také nachází v zájmu paní Curleyové – velice se jí líbí jeho živelnost a provokuje ho. Jednou ho nechá, aby ji hladil po vlasech. Lennie však znovu nekontroluje svou sílu, a když začne žena křičet, omylem ji zlomí vaz.
Zmatený a vyděšený Lennie uteče k potoku. Tam se setká s Georgem, který vidí, co se stalo. George ví, že by Lennie za svůj čin neunikl lynčování, a rozhodne se mu další trápení ušetřit tím, že ho zastřelí.
Na ranči se setkávají s invalidou Candym, který chce s chlapci založit vlastní hospodářství – jejich sen tak získává reálné obrysy. Syn majitele ranče (Curley) Lennieho provokuje; ten mu v souboji nechtěně zlomí ruku. Lennie se také nachází v zájmu paní Curleyové – velice se jí líbí jeho živelnost a provokuje ho. Jednou ho nechá, aby ji hladil po vlasech. Lennie však znovu nekontroluje svou sílu, a když začne žena křičet, omylem ji zlomí vaz.
Zmatený a vyděšený Lennie uteče k potoku. Tam se setká s Georgem, který vidí, co se stalo. George ví, že by Lennie za svůj čin neunikl lynčování, a rozhodne se mu další trápení ušetřit tím, že ho zastřelí.
Téma díla
Dobové zobrazení amerického jihu a jeho problémů: rasismus, touha po penězích a majetku, následky hospodářské krize, složitá obživa a velmi těžké podmínky námezdních dělníků. Konflikt dobra a zla.
Motivy
přátelstvíchudobastrachnenávistláskanedosažitelný sendobro vs. zlo
Jazykové prostředky
Spisovný jazyk proložený nespisovným jazykem a obecnou češtinou (ňákým, s náma, o tý smetaně, budem mít všecko, maličkej, řeknem) s mnoha slangovými výrazy (šesťák [drobná mince]). Řeč mentálně zaostalého Lennieho charakteristická jednodušší, dětskou mluvou a zdrobněliny (kamínka, domeček, zahrádka). Hodně dialogů a přímé řeči. Figury: elipsa („To bude!" [To bude skvělé!]). Tropy: personifikace (déšť bubnuje), hyperbola (o mlíce, co se skoro ani nedá prorazit), epiteton konstans (krásný den, maličkej domeček).
Zasazení do kontextu díla
Vydáno r. 1937. Názvem novely se autor inspiroval u básně Roberta Burnse Polní myšce. Autor v díle pouze konstatuje a popisuje chudobu a prostředí – nesnaží se nijak hodnotit ani vymýšlet řešení. FILM: O myších a lidech (USA; 1939) – hl. role: Burgess Meredith, Lon Chaney jr. + 4 nominace na Oscara. FILM: O myších a lidech (USA; 1992) – hl. role: Gary Sinise, John Malkovich.
Společensko-historický kontext
V USA získávají ženy volební právo (1920). Chicagu „vládne" mafiánský boss Al Capone (20. léta). Krach newyorské burzy (1929) → Velká hospodářská krize s celosvětovým dopadem → recese, nezaměstnanost, inflace, chudoba → nárůst autoritářských hnutí (Itálie, Německo). Hitler jmenován německým kancléřem (1933). Edvard Beneš 2. čs. prezidentem (1935). V 2. pol. 30. let militaristické režimy (Japonsko, Německo, Itálie) intenzivně zbrojí. Německo obsazuje demilitarizované Porýní (1936). Španělská občanská válka (1936–39). Ve 30. letech svět trpí Velkou hospodářskou krizí – nárůst nespokojenosti, pokles důvěry v demokracii a kapitalismus, rostoucí popularita totalitních ideologií.
Kontext světové literatury
Světová meziválečná próza: americká sociální kritika (literatura reagující na průmyslový rozvoj a Velkou hospodářskou krizi; znaky: kritika sociálních podmínek, zobrazení chudoby a nejnižších společenských vrstev) – Sinclair Lewis (Anna Vickersová), Michael Gold (Židé bez peněz). Ztracená generace (skupina amerických prozaiků, kteří se většinou přímo účastnili 1. sv. války, která zničila jejich ideály a silně ovlivnila jejich tvorbu): Ernest Hemingway (Komu zvoní hrana), Erich Maria Remarque (Tři kamarádi), William Faulkner, Francis Scott Fitzgerald; autorka názvu: Gertrude Steinová. Fantasy: J. R. R. Tolkien (Hobit). Existencialismus: Jean-Paul Sartre (Nevolnost), Antoine de Saint-Exupéry (Noční let). George Orwell tvoří díla inspirovaná Orientem (Barmské dny). U nás: Ivan Olbracht (Golet v údolí), Karel Čapek (Válka s mloky, Bílá nemoc).
Kontext dalších druhů umění
Avantgarda – kulturní a umělecké hnutí 1. pol. 20. stol. HUDBA: v USA jazz (Louis Armstrong) a swing (Glenn Miller); u nás modernismus (Igor Stravinskij, Bohuslav Martinů). MALBA: surrealismus (Salvador Dalí, Max Ernst). ARCHITEKTURA: funkcionalismus (vila Tugendhat v Brně); art deco (Hotel Alcron v Praze, Empire State Building a Chrysler Building v New Yorku).
Dobové vnímání & kritika
Dílo se prosadilo brzy po vydání a postupem času se zařadilo mezi tři čtenářsky nejpopulárnější autorovy knihy. Literární kritika přijala dílo vesměs pozitivně. Negativně se stavěl Edmund Wilson, který Steinbecka zkritizoval za zálibu v biologii a za to, že kvůli ní v díle ponížil lidský život na úroveň zvířecího – příběh prý vlastně představuje prostou ukázku Darwinovy evoluční teorie, kdy nejslabší členové společenství, neschopní samostatného přežití, musejí zemřít. Aktuálnost: chudoba i historická připomínka Velké hospodářské krize jsou dodnes aktuálními tématy; jazyk i přes slangové výrazy zůstává srozumitelný.
Srovnání s jiným dílem
Jiří Wolker – Těžká hodina: dřívější básnické dílo vycházející z českého proletářského hnutí; podobá se novele popisem chudinských vrstev, liší se historickým pozadím – zatímco Těžká hodina řeší chudobu jako tehdejší stav, Steinbeck čerpá z následků Velké hospodářské krize.
Ukázka z díla
"Ne, povídej ty. Já už si to všecko nepamatuju. Povídej, jak to bude s náma."
"Tak dobře. Jednoho krásného dne si dáme svoje šesťáky dohromady a koupíme si maličkej domeček s ňákým tím kouskem pole a krávu a pár prasat a…"
"A budem mít všecko, co srdce ráčí," rozjásal se Lennie. "A budem si držet králíky. Povídej dál, Georgi! Co všecko budem mít na zahrádce, a o těch králících v kotcích, o tom, jak v zimě bude pršet, a o těch kamínkách, a o tý smetaně a mlíce, co se skoro ani nedá prorazit. Povídej mi o tom, Georgi."
"Proč nepovídáš ty? Vždyť to všecko znáš."
"Ale ne… povídej ty. Když to povídám já, to už není ono. Jak budu muset opatrovat ty králíky."
"Tak tedy," začal Georgie, "budem mít hezky velkou zelinářskou zahradu a králíkárnu a slepice. A když bude v zimě pršet, řeknem si ‚Však ona práce počká', rozděláme v kamínkách oheň, posadíme se ke kamínkám a budem poslouchat, jak déšť bubnuje na střechu. To bude!"
Vytáhl z kapsy nůž. "Na víc už nemám čas." Zajel nožem do víčka fazolové konzervy, odřízl je a podal plechovku Lenniemu. Potom otevřel druhou konzervu. Vytáhl z kapsy dvě lžíce a jednu z nich podal jemu.
"Tak dobře. Jednoho krásného dne si dáme svoje šesťáky dohromady a koupíme si maličkej domeček s ňákým tím kouskem pole a krávu a pár prasat a…"
"A budem mít všecko, co srdce ráčí," rozjásal se Lennie. "A budem si držet králíky. Povídej dál, Georgi! Co všecko budem mít na zahrádce, a o těch králících v kotcích, o tom, jak v zimě bude pršet, a o těch kamínkách, a o tý smetaně a mlíce, co se skoro ani nedá prorazit. Povídej mi o tom, Georgi."
"Proč nepovídáš ty? Vždyť to všecko znáš."
"Ale ne… povídej ty. Když to povídám já, to už není ono. Jak budu muset opatrovat ty králíky."
"Tak tedy," začal Georgie, "budem mít hezky velkou zelinářskou zahradu a králíkárnu a slepice. A když bude v zimě pršet, řeknem si ‚Však ona práce počká', rozděláme v kamínkách oheň, posadíme se ke kamínkám a budem poslouchat, jak déšť bubnuje na střechu. To bude!"
Vytáhl z kapsy nůž. "Na víc už nemám čas." Zajel nožem do víčka fazolové konzervy, odřízl je a podal plechovku Lenniemu. Potom otevřel druhou konzervu. Vytáhl z kapsy dvě lžíce a jednu z nich podal jemu.