Čeština — Ústní Dílo 17 / 20 · Bohumil Hrabal
Období IV.

Česká literatura 20. a 21. století

17

Ostře sledované vlaky

Bohumil Hrabal
Realismus · 20. stol. Novela · Epika
O autorovi
Bohumil Hrabal (1914–1997), nejvýznamnější český prozaik a nejpřekládanější český autor 20. stol. Narozen v Brně, r. 1919 stěhování do Nymburka. Práva na UK v Praze + literatura, umění a filozofie. Za 2. svět. války pracoval jako železniční dělník a výpravčí. Dostudoval až po válce r. 1946. Od r. 1949 v kladenských ocelárnách. R. 1956 se oženil. R. 1963 se začal věnovat pouze psaní. R. 1965 vstoupil do Svazu čs. spisovatelů a redakční rady Literárních novin. Po r. 1968 zákaz publikovat → samizdatové a exilové vydávání. R. 1975 mu bylo dovoleno opět (cenzurovaně) vydávat. R. 1994 se setkal s Václavem Havlem a Billem Clintonem. R. 1996 čestný doktorát v Padově a Havlova medaile Za zásluhy. Zemřel r. 1997 pádem z okna nemocnice Na Bulovce. Zajímavost: řada jeho knih byla úspěšně zfilmována a získal mnoho čes. i zahraničních ocenění.
Literární směr & kontext
Česká poválečná próza / 2. vlna poválečné prózy s prvky surrealismu. Vydáno r. 1965 – první větší Hrabalův úspěch. 60. léta = uvolnění kultury, nová vlna čs. filmu (Forman, Chytilová, Menzel). Dílo brzy zfilmováno – Oscar za nejlepší cizojazyčný film (1967).
Autoři stejné doby
Milan Kundera · Josef Škvorecký · Arnošt Lustig · Ladislav Fuks · Jan Otčenášek
Vlivy na dílo
Autorova vlastní práce na železnici v Kostomlatech za 2. svět. války (autobiografické prvky). Skutečná událost z března 1945 – odpálení německého muničního vlaku odbojáři u stanice Stratov. Na další tvorbu: nevlastní otec František Hrabal; mládí v pivovaru v Polné; práce ve sběrném dvoře; Franz Kafka; vlastní domek v chatové osadě Kersko.
Další díla autora
Obsluhoval jsem anglického krále (tragický příběh ambiciózního mladíka bilancujícího život) · Postřižiny (humorná vzpomínková próza o správcích pivovaru) · Příliš hlučná samota (zaměstnanec sběrného dvora zachraňuje knihy) · Pábitelé (poetická sbírka povídek) · Taneční hodiny pro starší a pokročilé · Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet · Slavnosti sněženek
Literární druh & žánr
Epikatragikomická novela (próza). Kratší próza zaměřená na jeden jasný příběh s výraznou pointou.
Časoprostor
Malá (maloměstská) železniční stanice v Protektorátu Čechy a Morava. Konkrétně únor 1945 – závěr 2. světové války. Přijíždějí a odjíždějí německé zásobovací vlaky mezi frontami.
Vypravěč
Ich-forma – vypravěčem je samotný hlavní hrdina Miloš Hrma, přímý účastník děje. Volné asociace a proudy myšlenek (viz surrealismus). Časté absurdní scény a erotické prvky. Podrobné, místy naturalistické popisy v dlouhých souvětích.
Kompozice
Dílo rozděleno do 6 kapitol. Převažuje chronologický postup vyprávění, místy retrospektivní (krátké návraty hrdiny do minulosti).
Postavy
PostavaCharakteristika
Miloš HrmaMladý výpravčí; hodný, citlivý, ale nezkušený; trpí komplexy ze sexuálních neúspěchů; postupně získává sebevědomí, ale naivně se pouští do nebezpečí
HubičkaSvérázný výpravčí; místní „donchuan"; zdánlivě povrchní, ve skutečnosti nenávidí Němce a organizuje sabotáž
Přednosta staniceAmbiciózní; zbožňuje holuby; někdy až příliš hodný
MášaPrůvodčí; prožívá nezdařený vztah s Milošem, ale má ho upřímně ráda
Viktoria FreieKrásná Rakušanka; spojka odboje, přiveze informace a vybavení; pomůže Milošovi s prvním milostným úspěchem
Zdenička SvatáTelegrafistka; Hubičkova milenka – on jí na zadek otiskl štábní razítka (skandál)
Děj
Miloš Hrma prožije první sexuální neúspěch s průvodčí Mášou a pokusí se o sebevraždu (pořezání rukou ve vaně). Po záchraně a několika měsících léčby se vrací na malou železniční stanici, kudy projíždějí německé zásobovací vlaky. Výpravčí Hubička je mezitím vyšetřován za to, že se při noční službě miloval s telegrafistkou Zdeničkou a otiskl jí na zadek štábní razítka (matka to spatřila). Přednosta je rozzloben – kněžna Kinská se o skandálu dozvěděla a Hubička navíc rozvrzal jeho kanape. Přednostova manželka pomáhá Milošovi s jeho sebevědomím i v oblasti erotiky. Miloš je překvapen, když se od zdánlivě povrchního Hubičky dozví, že se plánuje zničení německého vlaku se zbraněmi. Přijede Viktoria Freie s informacemi a vybavením. V předvečer akce Miloš prožije s Viktorií první milostný úspěch. Plný sebevědomí se zapojí do sabotáže a sám ze staničního semaforu shodí bombu na německý vlak. Německý voják v posledním vagónu na Miloše vystřelí, Miloš palbu opětuje – oba padají do příkopu a umírají. Miloš umírá hrdý na svůj čin, ale s lítostí nad zabitým Němcem a s pocitem marnosti z války.
Téma díla
Přerod chlapce v muže na pozadí vážných válečných událostí. Nesmyslnost a tragičnost války. Kritika války. Hrdinský čin pramení z přirozeného dozrání, ne z velkého přesvědčení.
Motivy
válkaživotsmrtproměnadospíváníradoststrachodvahaláskakaždodennost
Jazykové prostředky
Převažuje spisovný jazyk, časté hovorové výrazy (tenhleten, osobák, vlakvedoucí, hloubkaři), méně vulgárních (na prdeli) a knižních výrazů, cizojazyčné výrazy (hlavně z němčiny). Figury: apostrofa („pro jeho neslyšící uši jsem opakoval: Měli jste sedět doma…"). Tropy: metonymie („Němci už neovládli prostor…" = němečtí vojáci), oxymóron („než jsem se začal ztrácet z dohledu sebe sama"), hyperbola („chrčela ze mne krev"), dysfemismus (na prdeli), přirovnání, ironie. Volné asociace a proudy myšlenek (surrealismus). Dlouhá souvětí s naturalistickými detaily.
Zasazení do kontextu díla
Vydáno 1965 – první větší Hrabalův úspěch. Zfilmováno r. 1966 (režie Jiří Menzel; hrají Václav Neckář, Josef Somr, Vlastimil Brodský, Jiří Menzel). Film získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film a byl zařazen časopisem Time do stovky nejlepších filmů všech dob. Dílo ovlivnilo celou českou prózu – unikátní použití obecného jazyka, hovorový proud myšlenek, obyčejný člověk jako nepatetický hrdina.
Společensko-historický kontext
2. světová válka (1939–1945). Studená válka (1947–1991). Komunistický převrat v ČSR – Vítězný únor (1948). Vznik Varšavské smlouvy (1955). Stavba Berlínské zdi (1961). Po r. 1948 nesvoboda projevu a potlačování odpůrců komunistického režimu → Hrabal po r. 1968 nesměl publikovat, vydával v samizdatu a exilu.
Kontext světové literatury
Zástupci 2. vlny poválečné prózy: Arnošt Lustig (Dita Saxová, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou), William Styron. Česká poválečná próza: vzpomínková díla a sport – Ota Pavel (Dukla mezi mrakodrapy); budovatelská tematika – Jan Otčenášek (Kulhavý Orpheus); historická tematika – Václav Kaplický (Kladivo na čarodějnice).
Kontext dalších druhů umění
FILM: 60. léta = nová vlna čs. filmu (Miloš Forman, Věra Chytilová, Jiří Menzel); filmy Obchod na korze, Lásky jedné plavovlásky, Hoří, má panenko. MALBA: světový Pop-Art (Andy Warhol). SOCHAŘSTVÍ: minimalismus. ARCHITEKTURA: v ČSR socialistický realismus (Havířov, Ostrava-Poruba).
Dobové vnímání & kritika
Čtenářsky velmi úspěšné i v zahraničí. Konzervativnější část veřejnosti byla pohoršena vulgaritami a obscénnostmi, které podle ní „kazily mládež". Literární kritik Jan Lopatka kritizoval autora za snahu začlenit se do standardních literárních kategorií (ztráta výjimečnosti). Kritik Andrej Stankovič označil filmovou adaptaci za kýč. Řada kritiků naopak přivítala příklon k tradičnějším formám – paradoxně to přispělo k obří popularitě díla u širší veřejnosti.
Srovnání s jiným dílem
Jiří Wolker – Těžká hodina (sbírka proletářských básní z 1. pol. 20. stol.): podobný příběh přeměny mladého chlapce v muže díky historickým událostem a prvním sexuálním zkušenostem.
Ukázka z díla
Tenhleten rok, rok pětačtyřicet, Němci už neovládli prostor nad naším městečkem. Natožpak nad celou krajinou, zemí. Hloubkaři narušili dopravu tak, že ranní vlaky jezdily v poledne, polední večer a večerní za noci, takže se někdy stalo, že odpolední vlak přijel podle jízdního řádu na minutu včas, ale to bylo tím, že to byl čtyři hodiny opožděný dopolední osobák. …

…ale já jsem se kuckal a chrčela ze mne krev. Do poslední chvíle, než jsem začal ztrácet z dohledu sebe sama, držel jsem se s tím mrtvým za ruku, a pro jeho neslyšící uši jsem opakoval slova vlakvedoucího té rakety, která přivezla ty zbědované Němce od Drážďan: „Měli jste sedět doma, na prdeli…"
📚